Jsme já a můj pes vrstevníci? Prosté násobení sedmi je mýtus

U psů máme většinou všichni jasno. Věk psa vynásobený sedmi dá věk člověka. Toto je však velmi hrubé zjednodušení. Proč vůbec věk těchto zvířat přepočítáváme? Vede nás k tomu potřeba srovnávání s věkem lidským. Výpočet sedminásobku nám dává pouze hrubou orientaci v tom, v jaké životní fázi se pes nachází. Takže pokud bravurně zvládám násobky sedmi, mohu při konverzaci rychle zareagovat: „Rexovi je 11? Tak to už je pán v letech!“.

Pravdou je, že tento přepočet je dost hrubý a s přesností je na štíru asi jako pranostiky o počasí. Zvláště v průběhu prvních dvou let stárnou psi daleko rychleji než lidé. Přímo nám rostou před očima. Už v druhém roce jsou to plně dospělí jedinci a přepočítáváním věku násobením sedmi v tomto období dojdeme k mylnému úsudku. Kolik je tedy vašemu psovi doopravdy? Ve světě vědy je dnes více přístupů, jak věk psů přepočítávat na lidský.

První metoda vychází z empirických poznatků a přirovnávání stejných životních událostí, jako např. růst zubů, či pohlavní zralost různě velkých plemen. Na webu jsou k dohledání spousty srovnávacích tabulek – my jsme pro naše srovnání čerpali z webu National Geographic.

Vědci vyvinuli jednoduchý vzorec určující biologické stáří psa dle DNA.

Jinou metodou, a to porovnáním výskytu metylových skupin navázaných na DNA. Během života každého jedince se totiž zvětšuje počet těchto „přívěsků“ na DNA, a to nerovnoměrně, u každého jedince odlišně a odráží tak biologický věk organizmu. Více o těchto změnách se dočtete např. v tomto článku. Takto navázané metylové skupiny pak vypínají např. jednotlivé poškozené geny, nebo ty, které jsou už v dané životní fázi nepotřebné. Zkoumáním těchto metylomů se zabývá vědní obor epigenetika. Skupina vědců z Kalifornské univerzity porovnávala v roce 2019 průměrný lidský metylom se 104 jedinci labradorského retrívra. Vědci vyvinuli jednoduchý vzorec určující biologické stáří psa dle DNA. Pro přepočet věku této psí rasy na věk lidský vyvinuli tuto matematickou formuli:

věk srovnatelný s lidským = 16 * ln(objektivní věk v letech) + 31

Metylace DNA jednoletého psíka podle tohoto výpočtu odpovídá člověku, který má 31 let. DNA šestiletého už pak člověku skoro šedesátiletému. Následující graf porovnává oba tyto přístupy. Zelená křivka odpovídá epigenetické metodě, ostatní empirickému odhadu biologického stáří psa.

Podle statistik se nejvyššího věku dožívají kříženci.

Obecně platí, čím větší pes, tím rychleji stárne. Malí psi se dožívají vyššího věku – okolo dvanácti, větší kolem deseti, velká plemena asi devíti let. Závisí i na rase. Nejvyššího věku se dožívají jezevčíci a čivavy (15–20 let), dále pak malá plemena jako jsou např. teriéři, pudlové, či maltézští psíci. Podle statistik se nejvyššího věku dožívají kříženci. Oproti čistokrevným rasám je statisticky jejich délka života 1,22krát delší.

Nejstarším psem na světě prý byla australská kelpie Maggie, která zemřela ve svých 30 letech, což odpovídá v lidském měřítku asi 86 letům dle epigenetické metody, či 133 letům metodou empirickou. Kvůli chybějící dokumentaci však nemůže být do Guinessovy knihy rekordů zanesena. Té tak stále vládne australský honácký pes Bluey, který žil 29 let a 5 měsíců. Jak bylo zjištěno, délka psího života je dána nejen geneticky, ale i vnějšími vlivy, jako jsou strava a životní styl, které dopodrobna rozebereme v tomto článku.